Dřevostavby, které lidstvo využívá po staletí, zažívají v současnosti renesanci jako moderní, ekologické a efektivní řešení výstavby. Rostoucí tlak na snižování emisí skleníkových plynů a celkové uhlíkové stopy stavebnictví vede k hledání materiálů s jasnými environmentálními přínosy. Dřevo jako obnovitelný přírodní zdroj s výbornými tepelněizolačními vlastnostmi získává čím dál větší pozornost, a to jak v rezidenční výstavbě, tak i u rozsáhlejších projektů.
V tomto blogovém příspěvku se zaměříme na klíčové poznatky z nedávno publikovaného dokumentu Budoucnost dřevostaveb, který připravila pracovní skupina Timber z CZGBC. Dokument shrnuje environmentální, technologické i ekonomické výhody dřevostaveb, vyvrací běžné mýty spojené se stavěním ze dřeva a zdůrazňuje důležitou roli udržitelných dřevěných konstrukcí v nízkouhlíkové a cirkulární výstavbě.
Autoři: Robert Jára, Pavel Horák, Zdeněk Černošek, Benjamin Hague, Aleš Erber
Celý dokument:
https://www.czgbc.org/files/2025/03/e04b0f5ff7b1aee129827316f251141d.pdf
Pracovní skupina Timber usiluje o proměnu českého stavebnictví směrem k větší cirkularitě a environmentální udržitelnosti.
Zaměřuje se na šetrné nakládání se zdroji, podporu opětovného využívání stavebních prvků, použití druhotných surovin a začleňování obnovitelných materiálů všude tam, kde je to možné. Klíčovými prioritami jsou důsledná kvalita produktů a minimalizace dopadů na životní prostředí.
Za účelem podpory této vize vznikl dokument Budoucnost dřevostaveb – jako strategický rámec i zdroj inspirace pro odborníky, architekty, developery a rozhodovací činitele,
kteří přemýšlejí nad tím, jak stavět udržitelněji a odpovědněji vůči budoucnosti.
Dřevostavby představují významný přínos k udržitelnému stavebnictví díky několika ekologickým výhodám, jako je ukládání CO2, využití obnovitelných materiálů a snadná recyklace, což z nich činí atraktivní alternativu k tradičním stavebním systémům.
Nicméně vždy je potřeba každou stavbu posuzovat individuálně, s ohledem na typologii stavby,
zda se jedná o rekonstrukci nebo novostavbu, a také na další parametry, aby bylo možné naplnit cíle udržitelného stavebnictví.
Z tohoto pohledu je nutné uplatňovat komplexní přístup a nevsázet pouze na jeden materiál, nýbrž na vhodnou aplikaci a kombinaci materiálů.
Například budovy s nosnou ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, která není za hranicí své životnosti, je vhodné zrekonstruovat a nadále využívat z pohledu udržitelné výstavby.
Dřevo je velmi účinným nástrojem pro naplňování klimatických cílů, a proto je vhodné zaměřit se nejen na nosné konstrukce, ale také na všechny nenosné prvky, založené na dřevěných materiálech.
Příkladem může být rekonstrukce železobetonového skeletu administrativní budovy nebo zděné rezidenční budovy, kde lze využít prefabrikované panely na dřevěné bázi.
Tyto panely lze použít jak ve formě lehkého dřevěného obvodového pláště, tak i jako nenosné vnitřní dělící konstrukce.
Dřevo je přírodní, obnovitelný zdroj, který při správném hospodaření může být k dispozici v dlouhodobém horizontu. Na rozdíl od těžby nerostných surovin, která má omezené zásoby a často nevratný dopad na životní prostředí, udržitelně spravované lesy představují trvale udržitelný cyklus. Tento aspekt je zvlášť důležitý s ohledem na klimatické změny a snahu snížit závislost na neobnovitelných materiálech v kontextu hrozícího nedostatku základních stavebních surovin v ČR v horizontu příštích deseti let.
Od roku 1991 nebyly v České republice zprovozněny žádné nové kamenolomy ani pískovny a ani blízká budoucnost nevypadá slibně. Více než polovina současných kamenolomů a pískoven pravděpodobně ukončí těžbu během příštích 10 let. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že zahájení těžby v novém ložisku, případně prodloužení nebo rozšíření těžby v již existujícím ložisku, je složitý proces, který může trvat i více než 10 let.
Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR (ASRM) přitom odhaduje, že i při nejvyšší potenciální míře využití betonového a cihelného odpadu do budoucnosti jako plniva do betonu (30 až 50 %, nebo 1,5—2,5 mil. tun ročně) by se nahradilo jen 10 až 15 % současné roční spotřeby přírodních kameniv ve výrobě betonu v ČR.
To vše zdůrazňuje naléhavou potřebu přechodu na udržitelné, obnovitelné stavební materiály. Volba dřeva podporuje ekologicky šetrnou výstavbu a nabízí odpovědnou cestu do budoucnosti.
Dřevo jako stavební materiál má schopnost vázat uhlík po celou dobu své životnosti. Stromy během svého růstu absorbují oxid uhličitý (CO₂) z atmosféry a ukládají jej ve formě uhlíku v biomase. Tento uhlík zůstává vázaný i po poražení stromů a zpracování dřeva, čímž dřevěné výrobky přispívají ke snížení množství CO₂ v atmosféře.
Z toho pohledu konstrukční prvky ze dřeva ukládají oxid uhličitý na dobu své životnosti. Nicméně každou stavbu, tedy i dřevostavbu je potřeba hodnotit komplexně z pohledu celého životního cyklu.
Konstrukce, které na konci svého užívání budou lépe recyklovatelné a jejich materiál nebo konstrukční prvky budou i nadále použitelné, mají významný potenciál přispět k obnově životního prostředí.
Dřevěné konstrukce mají přirozené izolační vlastnosti, které pomáhají snižovat energetickou náročnost budov. Díky těmto vlastnostem jsou dřevostavby obvykle energeticky efektivnější než stavby z jiných materiálů, zejména při vytápění a chlazení. Tento faktor snižuje celkovou spotřebu energie během provozu budovy a zároveň přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů.
Tyto pozitivní vlastnosti dřevěných prvků jsou na úkor akumulačních vlastností.
Neošetřené dřevěné povrchy jsou vhodné především do vnitřních prostor, kde nejsou často vystaveny dotyku nebo silnému znečištěni, protože porézni struktura dřeva může usnadnit hromaděni bakterii a virů. Tyto dřevěné povrchy je pak vhodné doplnit povrchovou úpravou, která umožňuje pravidelné čištěni.
Dřevostavby přinášejí celou řadu technologických výhod, které jim dávají konkurenční výhodu oproti tradičním stavebním metodám. Mezi nejvýznamnější patří rychlost výstavby, flexibilita designu a prefabrikace, což dohromady zajišťuje efektivní a moderní řešení
pro různé typy staveb.
Jednou z klíčových výhod dřevostaveb je výrazně kratší doba výstavby ve srovnání s klasickými stavebními metodami, především mokrými procesy jako v případě zděných nebo monolitických betonových konstrukcí. Obecně díky možnosti prefabrikace jednotlivých stavebních komponentů lze značnou část stavebního procesu realizovat mimo staveniště, což minimalizuje čas strávený na místě.
To umožňuje, aby samotná montáž probíhala v řádu týdnů, zatímco u tradičních metod by mohla trvat i měsíce.
Dřevo je vysoce přizpůsobivý materiál, který umožňuje flexibilní přístup k návrhu budov.
Díky svým vlastnostem lze z něj vytvářet konstrukční prvky rozmanitých tvarů.
Díky nízké hmotnosti je ideálním materiálem pro rekonstrukce a úpravy dispozic budov, nástavby stávajících objektů nebo rozšíření podle potřeb uživatele a možností stávající nosné konstrukce objektu. Tato flexibilita umožňuje přizpůsobit budovy různým účelům,
od rodinných domů až po komerční objekty.
Technologie prefabrikace výrazně zvyšují efektivitu stavebního procesu a prefabrikované konstrukce z různých stavebních materiálů budou v budoucnu hrát stále významnější roli. Prefabrikované dřevěné panely mají oproti jiným prefabrikovaným konstrukcím výhodu
v nízké hmotnosti, což usnadňuje a zlevňuje dopravu a manipulaci na stavbě.
Dřevěné prefabrikované konstrukce lze vyrábět s vysokou přesností a pomocí automatizovaných postupů, což snižuje riziko chyb a zajišťuje kvalitu provedení. Výroba ve stabilních podmínkách výrobní haly také umožňuje lepší kontrolu kvality a snižuje závislost na klimatických podmínkách, což bývá při tradičních metodách výstavby na staveništi často problematické.
Ekonomické výhody dřevostaveb jsou často předmětem diskusí. V případě výstavby rodinných domů lze z veřejných dat získat informaci, že dřevostavba, v závislosti na zvoleném konstrukčním systému, vychází o něco levněji než zděný rodinný dům, a to především díky lehčí nosné konstrukci a kratší době výstavby. Pro vícepodlažní bytové domy však nejsou dostupná relevantní data.
Nová komplexní analýza 59 projektů rezidenčních dřevostaveb v Nizozemsku zkoumala projekty využívající dřevěné rámové konstrukce (HSB) a křížem lepené dřevo (CLT) a zpochybňuje obecně rozšířené představy o ekonomice dřevostaveb.
Studie zjistila, že rodinné domy postavené z HSB nebo kombinace CLT a HSB jsou již cenově konkurenceschopné s bydlením postaveným z tradičních materiálů, jako je beton. V případě vícegeneračního bydlení se náklady zahrnující dřevostavby do výšky čtyř podlaží rovněž vyrovnají nákladům na tradiční výstavbu.
Nejméně 11 z 59 analyzovaných projektů vykázalo náklady srovnatelné s tradičními stavebními metodami, zatímco v průměru vykázal zbytek zkoumaných dřevostaveb pouze 8% nákladovou přirážku, v přepočtu 4 % u rodinných domů a 12 % u vícebytových budov. Detekce požáru, zvuková izolace, vibrace a estetické prvky
mohou přispět k dodatečným nákladům ve výši 5 %, přičemž bylo zjištěno, že náklady na dřevostavby ovlivňují také příplatky za dopravu a stohování.
Prefabrikace a výroba v průmyslovém měřítku však mohou výrazně snížit náklady na výstavbu a rizika, přičemž projekty na bázi HSB jsou díky snadné výstavbě cenově konkurenceschopné, zatímco projekty na bázi CLT zůstávají o něco dražší, ale se souvisejícími přínosy snížené uhlíkové stopy.
Při hodnocení ekonomické výhodnosti dřevostaveb studie poukázala na několik faktorů nad rámec realizačních nákladů, jako jsou environmentální hlediska včetně dopadu uhlíkových daní a kratší lhůty výstavby umožňující dřívější kolaudaci.
Zásadní otázkou je také zvýhodňování dřevěných konstrukcí. Současné trendy a nové strategie hodnocení udržitelných staveb mohou přispět k širšímu využití materiálů na bázi dřeva, jak pro nosné, tak i nenosné prvky staveb. Je však potřeba pečlivě zvážit,
zda je vhodné podporovat dřevostavby prostřednictvím dotačních programů, nebo se spíše zaměřit na podporu obecně udržitelných staveb, které jsou posuzovány podle jasně definovaných kritérií.
Jednou z možných cest, jak zvýšit podíl dřevostaveb, je zavedení povinnosti využívat dřevo jako součást konstrukcí například u veřejných staveb.
Tento přístup by na první pohled mohl posílit trh s dřevěnými konstrukcemi bez nutnosti přímých dotací, čímž by se podpořilo širší využívání dřeva jako stavebního materiálu v České republice.
Bude přínosné vyhodnotit zkušenosti s tímto přístupem ve Slovinsku, kde zelené veřejné zakázky jsou povinné pro 20 kategorií veřejných zakázek včetně kategorie „design nebo výstavba budov“. Jedním
z kritérií je např. minimální využití 30 % dřeva ve stavebnictví při určitých typech projektů.
Nicméně je třeba pečlivě zvážit, zda zavedení striktního limitu pro veřejné stavby je skutečně nejvhodnějším způsobem podpory dřevostaveb.
Alternativou může být obecný požadavek na udržitelné stavby, posuzované podle jasně definované metodiky, kde dřevo může být jedním z preferovaných materiálů, ale stavba je hodnocena jako celek, bez zaměření na předem definovaný limit použití dřeva.
Jedním z důvodů rostoucího zájmu o dřevostavby je jejich schopnost zajistit příjemné vnitřní prostředí. Dřevo jako přírodní materiál přináší nejen estetickou hodnotu, ale také přispívá k vytváření zdravého a pohodlného prostředí. Klíčové aspekty zahrnují estetiku, vliv na psychiku, řešení akustických vlastností a odolnost vůči vlhkosti, škůdcům a plísním.
Dřevo je přírodní materiál, který vytváří pocit tepla a harmonie, což má pozitivní vliv na psychickou pohodu uživatelů budov. Přirozená barva a textura dřeva navozují pocit útulnosti a propojení s přírodou, což je zvláště ceněné v urbanizovaných oblastech. Tento psychologický efekt může zlepšit celkovou kvalitu života lidí, kteří v těchto budovách žijí nebo pracují.
Výzkum provedený společností Stora Enso ve spolupráci s Technickou univerzitou v Mnichově, identifikoval deset důvodů, proč stavět ze dřeva, včetně jeho pozitivního vlivu na zdraví a životní pohody. Studie například ukázala, že dřevo může snižovat hladinu stresu a podporovat celkovou pohodu obyvatelů budov.
Další studie z Rakouska porovnávala dvě učebny — jednu s dřevěným vybavením a druhou s tradičními materiály (podlahy z linolea a sádrokartonové stěny). Výsledky ukázaly, že studenti v dřevěné učebně měli nižší srdeční frekvenci a nižší úroveň vnímaného stresu, což naznačuje uklidňující účinek dřeva na lidskou psychiku.
Nicméně je nutné zmínit, že i další faktory jako je správné osvětlení, dostatek přirozeného světla, použité barvy, kombinace materiálů, teplot i kvalita vzduchu a celkový design interiéru ovlivňují jakým způsobem subjektivně hodnotíme kvalitu vnitřního prostředí budov.
Akustické vlastnosti dřeva mohou být v určitých případech nevýhodou. Například dřevěné stropy nejsou samy o sobě dostatečné z hlediska vzduchové a kročejové neprůzvučnosti a proto je třeba je doplnit o vhodné izolační vrstvy.
Řešením může být kombinace dřeva s dalšími materiály, jako je kročejová izolace a roznášecí nosná část podlahy, která je odizolována od nosných prvků konstrukce.
Tato vícevrstvá řešení zajišťují, že dřevěné konstrukce mohou dosáhnout požadovaného akustického komfortu a snížení hlučnosti v interiérech. Případně je vhodné doplnit dělící nosné konstrukce nebo podhledy o osvědčené systémy tvořené prvky suché výstavby, které přispějí k lepší zvukové izolaci.
Pro dřevostavby je nezbytná konstrukční ochrana dřeva a s tím související správný návrh, respektování konstrukčních zásad a užívání konstrukce tak, aby se předešlo degradaci dřevěných prvků konstrukce.
Moderní dřevostavby jsou navrhovány tak, aby byly odolné vůči napadení škůdci a vzniku plísní. Používají se pokročilé ochranné prostředky a stavební technologie, které minimalizují riziko problémů spojených s vlhkostí. Správné konstrukční detaily a pečlivě navržené izolační systémy navíc zajišťují dlouhou životnost dřevěných konstrukcí a vysokou odolnost proti vnějším vlivům.
Zvýšená a opakující se vlhkost dřevěných prvků však může vést
k jejich urychlené degradaci, což je z dlouhodobého hlediska větší ohrožení než potenciální riziko vzniku požáru.
Dřevostavby hrají klíčovou roli v rozvoji cirkulární ekonomiky ve stavebnictví. Dřevo jako obnovitelný a znovu použitelný materiál podporuje udržitelnou výstavbu tím, že snižuje odpad, prodlužuje životnost budov a umožňuje snadnější rekonstrukce a úpravy.
Flexibilita dřevěných konstrukcí umožňuje jednoduché změny a rozšíření, což může výrazně prodloužit funkční život budovy. Prefabrikované dřevěné panely a modulární systémy jsou obzvláště vhodné pro demontáž, přemístění nebo opětovné použití v jiných projektech. Recyklované dřevo lze navíc využít k výrobě podlah, nábytku nebo architektonických prvků, čímž se materiálu dává nový život, snižuje množství odpadu na skládkách a maximalizuje jeho využití v různých aplikacích.
Díky prefabrikaci mimo staveniště a přesné výrobě vzniká při výstavbě dřevostaveb výrazně méně stavebního odpadu než u konvenčních metod. U modulární výstavby lze množství odpadu na stavbě snížit až o 80 % nebo více.
Základním principem cirkulární výstavby ze dřeva je kaskádové využití: nejprve opětovné použití, poté recyklace a teprve jako poslední možnost energetické využití (například ve formě bioenergie). Tento přístup zajišťuje, že je ekologická hodnota dřeva plně využita v průběhu celého životního cyklu stavby.
Dřevostavby dnes nejsou jen návratem k tradici, ale především odpovědí na aktuální výzvy moderního stavebnictví, od snižování emisí až po efektivní využívání zdrojů. Dokument Budoucnost dřevostaveb ukazuje, že dřevo má své pevné místo v ekologické, technologické i ekonomické transformaci oboru.
Téma ale zdaleka nekončí technickými výhodami. V další části tohoto dokumentu se autoři věnují tomu, jakou roli hraje dřevo v politickém rámci a surovinové strategii Česka. V našem dalším blogovém příspěvku se této části podíváme blíže na zoubek a prozkoumáme, jak mohou státní politika, veřejné zakázky a systémová podpora dřeva přispět k rozvoji dřevostaveb.